Své první stěhování rodinného domu do jiného rodinného domu jsem zažil ve svých čtyřech letech. Šlo o přestěhování objektu z malého města do vedlejší obce a obnášelo to jízdu na velmi krátkou vzdálenost pouhých dvou kilometrů, a to s pomocí dědovy zahradní frézy s přívěsným vozíkem. Takové stěhování lze zorganizovat svépomocí a je možné se s dopravním prostředkem otočit třeba desetkrát. Něco jiného je ale stěhování do zahraničí. Jestliže se někdo kupříkladu stěhuje do Nizozemí, což obnáší vzdálenost přibližně jednoho tisíce kilometrů, je třeba provést stěhovací akci na jeden zátah. A pochopitelně to také vyžaduje důkladnou přípravu a rozvahu, jaký termín ke stěhování zvolit, aby nebyl komplikovaný.

Komplikace v dopravě. Představte si, že si někdo usmyslí stěhování do holandského Rotterdamu v sobotu nebo v neděli. Pověří tím stěhovací firmu a nehodlá ze svého rozhodnutí ustoupit. Jenže víkendy a svátky mohou v zahraničí znamenat značná dopravní omezení. Například v Německu nesmí na silnice vyjet v neděli od půlnoci do dvaadvacáté hodiny žádné nákladní vozidlo s přívěsem a návěsem. Podobná dopravní omezení se týkají i našeho území a území Nizozemí a dalších evropských zemí. Je tedy rozumné nejprve zjistit, jaká omezení na trase mohou nastat. A podle toho naplánovat termín stěhování.

Komplikace s počasím. Stěhování na jaře z Brna do Bratislavy je velmi podobné, jako kdybyste se stěhovali z Brna do Humpolce. Těch sto třicet kilometrů není moc daleko a nevyžaduje to žádná zvláštní opatření kvůli změně podnebí. Ovšem jestliže plánujete stěhování z Prahy dle kalkulačky https://stehovani-dohodou.cz/cenik/ do Finska za polární kruh, anebo na jih Itálie, může to tamní podnebí značně komplikovat. Proto se vyplatí zvážit stěhování do Itálie přesunout z července a srpna na podzim a zimu, kdy tam nepanují tropická vedra, a stěhování za polární kruh je vhodnější přesunout na léto, kdy je tam polární den.