Proto jakmile opustí definitivně svůj bezstarostný věk, musí objevit něco, čím se bude živit, pokud to ovšem nemíní dělat rodiče. Takový člověk si tedy musí najít to, čemu se říká práce a s tím se pak musí naučit žít. Hlavně tedy s tím, co mu ta práce dá vydělat. Jak víme, někdy je to dosti velké umění. Nekvalifikovaný člověk má prostě smůlu. Ještě štěstí mají ti, kteří si nějak vyřídili důchod, protože ti práci seženou vždy, takže k příjmu třeba patnácti tisíc měsíčně si mohou stejnou částku přivydělat. Pokud máte zdravotní omezení vy, ale důchod nikoli, jste bez práce a přivydělat si nemůžete.
Protože nikde není pro vás místo. Berou jen důchodce. Ale dále, pokud tedy práci máte, tak z ní máte také nějaký příjem. Ten je pak posuzován ostatními, a to buďto příznivě nebo naopak. Váš příjem bude brán v potaz při žádosti o „skvělou“ superdávku na sociálním úřadě, nebo také přitom, když si budete chtít vzít půjčku. Pokud váš příjem není dle představ věřitele, tak máte smůlu. Takže menší příjem rovná se potíže, a to nejen v běžném životě. Tak to chodí a chodit to tak bude. Ale vy si přesto chcete vzít půjčku, nebo hypotéku, protože na jejich podivné výpočty kašlete a víte, že na splátky mít budete.
Jenže, chacha, co s tím, když vám nikdo nepůjčí. Ona tohle není až docela tak velká pravda, protože je zde přece jen firma, nebo, chcete-li společnost, která nabízí skoro každému finanční produkt s názvem americká hypotéka bez dokládání příjmů. Ano, přesně tak jak to čtete. Jistě namítnete, že banka je povinna si příjem ověřit, protože je na to zákon. To je sice pravda, ale týž už nehovoří co dál. Plat se ověří a dál se nic nemusí dít. Nebo může a žadateli se hypotéka přesto poskytne. Litera zákona byla dodržena. Takže žadatel může mít klidně příjem pro ostatní poskytovatele půjček nízký, tady se to však bere naprosto jinak.
