Kdo si to nepamatuje, má slabou paměť. Ale to nevadí. Je totiž docela dobře možné, že mu to tehdy nějak moc nechutnalo. Ono se není co divit, většina z nás ví, jak se připravovalo. Do vroucí vody se mrskla plechovka něčeho, co mělo být černý sypaný čaj a nechalo se to vařit tak dlouho, až měl někdo v kuchyni čas to slít. Pak se do to mrsknul cukr a někdy, aby se zatloukla ta podivná chuť se tam také vylily litry sirupu. V zimě se ještě někdy, když zbyl, vymačkal citron a pak se to celé slilo do várnice a expedovalo na místo, kde si děti, učitelé či vedoucí mohli načepovat po libosti.
Vidíte, a vypilo se to a nikomu to nikterak neublížilo. Vidět to dnešní rodiče, asi by je trefil šlak. Ono je totiž třeba čaji rozumět a umět ho také připravit. Právě ta příprava je totiž hodně důležitá. Podstatná je doba louhování, která je u každého čaje drobátko jiná. Například pravý sypaný černý čaj má být v horké vodě jinak dlouho než třeba nějaký bylinný odvar, který tam může a má být někdy i čtvrt hodiny. To u klasického čaje většinou nebývá, tam je ta doba o hodně kratší. Většinou se udává doba od tří do pěti minut. To je proto, že první tři minuty se louhují jiné látky než později.
Ponechávat čaj déle, než pět minut sice nikoho nezabije ani to tělu neublíží, ale takový nápoj pak bývá zhusta hořký, za což si ovšem můžeme sami právě tou delší dobou louhování. Proto je třeba si čaj po zalití hlídat, a ne si skočit mezitím na pivo nebo svačinku a na čaj zapomenout. On nám to pak vrátí svou chutí. Celý tento článek je o černém čaji a myšlen je ten skutečně kvalitní od ověřeného prodejce, takového, kde nakupuje spousta lidí a udělují mu příznivé reference, například v podobě kladných komentářů. Jeden takový má e shop na internetových stránkách a tam si čaj také můžete objednat. Uděláte to kliknutím na odkaz v tomto článku a vězte, že tam máte kvalitu zaručenu.
